Následujte nás

Instagram #mestoostrov

Franziska Sibylla Augusta, markraběnka bádenská

Franziska Sibylla Augusta, markraběnka bádenská, je jednou z nejvýznamnějších osobností, které v Ostrově zanechaly řadu nesmazatelných stop v podobě řady architektonických skvostů, které jou dodnes obdivovány a určují současnou tvář historické části města. V její osobnosti se v mimořádně výrazných rysech vyhranil typ barokní šlechtičny, ženy vzdělané, zbožné ale v tehdejším prostředí i výjimečně samostatné.

Franziska Sibylla Augusta se sestrou
Frantiska Sibylla augusta (vlevo) se sestrou

Sibylla Augusta (1675-1733) byla dědičkou nejen ostrovského, ale také dalších západočeských panství. Za ženu si ji vyvolil Ludwig Wilhelm, markrabě bádenský, tehdy již známý vojevůdce v bojích s Turky. Sňatek se konal 27. března 1690 na lobkovickém zámku v Roudnici. Vzhledem k tomu, že sídlo  markrabat bádenských v Baden Badenu bylo zničeno francouzským vojskem, pobýval manželský pár dočasně v Ostrově. Z manželství vzešlo devět dětí, dospělého věku se však dožily jenom tři: Augusta Maria Johanna, Ludwig Georg a August Georg.

Kaple sv. Floriana
Kaple sv. Floriana (vlevo)

Častá nepřítomnost markraběte, vzhledem k jeho vojenským povinnostem, přiměla mladou markraběnku zabývat se nejen správou svých českých panství, ale i stavební činnosti. Z její iniciativy byla v Ostrově v blízkosti piaristické koleje  v letech 1692-1693 postavena kaple sv. Floriána, jako dík za záchranu města před požárem, který v prosinci roku 1691 zachvátil zámek. Vzhledem k datu požáru (28.12. na svátek neviňátek) vytvořil italský malíř Paolo Manni v kopuli výjev z vraždění betlémských dětí. Za ochranu markraběte v bitvě na Dunaji dala Sibylla Augusta zřídit v klášterním kostele záslibný oltář (1692-1693), důstojné místo pro milostnou sošku Panny Marie Věrné (1492), kterou si markraběnka přivezla ze zrušeného severoněmeckého kláštera.

Palác Pronců
Palác Princů – dnešní knihovna

V tomto období prošel úpravami a dostavbami zámek a roku 1696 byla dokončena stavba Paláce princů v současné době sídlo Městské knihovny. Později však požár zničil jedno ze tří křídel paláce. Naštěstí zůstalo vzácné kamenické dílo z roku 1690, vstupní brána do zahrady zvaná Bílá. Stavební činnost, ke které patří i zdobná pohledová zeď mezi parkem a městem, vedl tehdy italský stavitel Domenico Egidio Rossi.

Jako dík za uzdravení korunního prince na jedné z cest do švýcarského poutního místa Einsiedeln dala markraběnka postavit roku 1710 v klášterním areálu kopii proslulé kaple Panny Marie Einsiedelnské a vystavit v ní i kopii milostné sochy, „černé madony“ einsiedelnské.

Franziska Sibylla Augusta
Franziska Sibylla Augusta, markraběnka Bádenská

Pokračovaly také další úpravy zámecké zahrady. V zahradním letohrádku vytvořili italští autoři soubor iluzivních maleb, které oslavují vynikající vlastnosti i hrdinské činy markraběte, vojevůdce Ludwiga Wilhelma. Byly také doplňovány vzácné sasko-lauenburské sbírky uměleckých děl a zvláštností, a to prostřednictvím pověřeného obchodníka v Günsburgu.

Významnou, či spíš ústřední roli hrála v životě Sibylly Augusty hluboká, až vášnivě prožívaná zbožnost. Věřila ve vyšší řád a božské záměry a v tom smyslu přijímala  předčasnou smrt svých rodičů, manžela a dětí, stejně jako živelné a válečné pohromy a nakonec i útrapy dlouhé smrtelné nemoci. Po přesídlení do nově budované rezidence, zámku v Rastattu sem v roce 1715 povolala „otce zbožných škol“- piaristy a dala postavit obdobu ostrovské kaple Panny Marie Einsiedelnské, a to jako díky za uzavření rastattského míru (1714), k jehož projednávání poskytla rastattský zámek. Ukončení válečných strastí znamenalo počátek obnovy zničeného Bádenska, kterou jako regentka uskutečnila, také s účastí přesídlenců z Čech (stavitelé, malíři a štukatéři, dvorní skladatel J. C. F. Fischer, řada sedláků a řemeslníků). V neposlední řadě do Bádejska přinesla nově vznikající kult sv. Jana Nepomuckého, který sama uplatňovala.

Posledním z ostrovských staveb bádenského období v Ostrově se stal panský pivovar, postavený kolem roku 1725, z nějž však po demolici v roce 1964 zbyl jen kamenný znak. Markrabě Ludwig Georg, dal v roce 1738 v nedaleké oboře postavit lovecký zámeček, jehož fragment se zachoval dodnes. Za jeho vlády byl také nově, ve stylu pozdního baroka, vybaven interiér farního kostela sv. Archanděla Michaela (1751 – 1456).

Náhrobní kámen markraběnky
Náhrobní kámen markraběnky – modlete se za velkou hříšnici

Franziska Sibylla Augusta, markraběnka bádenská se po celý život vracela do Ostrova – svého „českého domova“. Zemřela 10.července 1733 na svém vdovském sídle v Ettlingen a je pohřbena v rastattském zámeckém kostele. Deska krypty na prahu kostela nese nápis : „Modlete se za velkou hříšnici Augustu“. Poslední mužský potomek rodu markrabat z Baden-Badenu zemřel roku 1771. Po té ostrovské panství připadlo císařskému domu Habsburků.

Rubriky