Následujte nás

Instagram #mestoostrov

Kdo byl Johan Caspar Ferdinand Fischer

Barokní hudební skladatel Johann Caspar Ferdinand Fisher pocházel z Krásna u Horníka Slavkova (Schönfeld), kde se narodil 6. září roku 1656. S jeho jménem se pak setkáváme až na notovém zápisu hymnu „Deus tuorum militum“, který se zachoval v hudebním archivu další z českých piaristických kolejí ve Slaném. Jako skladatel je na něm s datem 1680 uveden „Fischer Rhetore Slakowerdensi“, tedy žák poslední třídy ostrovského piaristického gymnasia.

Jde-li o pozdější přepis či končil-li Fischer svá středoškolská studia teprve ve čtyřiadvaceti letech, zůstává zatím nejasné, jako ostatně mnohé z jeho života. A to přes to, že se jeho biografií a tvorbou zabývá řada hudebních vědců už od konce 19. století. U ostrovských piaristů se Fischerovi dostalo všestranného hudebního vzdělání, hrál na housle, cemballo i varhany a zřejmě brzy sám komponoval. Příležitostí byla jak účast studentů na hudebním doprovodu bohoslužeb, tak zbožné hry či koledování o Vánocích a Velikonocích. Pravděpodobně vypomáhali studenti i při vévodských slavnostech, v zámecké kapele Julia Františka Sasko- Lauenburského. Fischer měl tak zřejmě možnost setkávat se zde s hudebníky profesionály.

Suita s díla J. C. F. Fischera v podání Smyčcového orchestru ZUŠ Ostrov pod vedením Stanislava Sojky (občan roku 2003). Skladba se stala předlohou pro znělku a fanfáry města Ostrova.

Další zkušenosti mohl získávat díky živým kontaktům ostrovské vrchnosti s pražským prostředím i u hudbymilovných Lobkoviců na Roudnici a Jezeří, k nimž vévodu poutaly příbuzenské vztahy. V zápisech o svatbě sasko- lauenburských princezen v roce 1690 je už Fischer uváděn jako dvorní kapelník. Z let 1691-1715 se zachovaly četné skladby, jak v notových zápisech, tak v záznamech hudebních inventářů a piaristů, křížovníků, cisterciáků a premonstrátů na mnoha různých místech Čech a Moravy. Jde především o mše a chrámové skladby, pro varhany, větší tělesa i zpěv, ale také o skladby světské, komponované pro zámecké slavnosti.

Johann Caspar Fischer se v Ostrově domohl zajištěného postavení, oženil se tu a zakoupil dům. Blahobyt Fischerovy rodiny zvrátilo přesídlení princezny Sibylly Augusty, provdané za markraběte bádenského do nově založeného sídelního města Rastattu v roce 1705. Jako kapelník, skladatel, sbormistr rastattského piaristického gymnasia a učitel hudby markraběcích dětí tam byl povolán teprve roku 1715. Oněch deset let, kdy Fischer živil svou početnou rodinu jen příležitostnou hudbou v kostele a učitelskou činností, bylo pro něho jistě obdobím mnoha existenčních potíží. O působení Johanna Caspara Fischera v Rastattu (1715-1746) se nezachovaly téměř žádné doklady, ani notový materiál. Bádenští rokem 1771 v mužské linii vymřeli a při následných majetkových přesunech zřejmě mnoho písemností vzalo za své.

Naposledy se Fischerovo jméno objevilo v rastattské matrice zemřelých, a to k 27. srpnu 1746. Johann Caspar Ferdinand Fischer, nazývaný také „bádenským Bachem“, je současnými hudbovědci označován jako „nejvýznamnější německý mistr klavírní suity mezi Frobergerem, Johannem Sebastianem Bachem a Georgem Friedrichem Händlem, kteří znali jeho skladby, což dokládají četné přejímky tématické a strukturální povahy. Je patrně prvním, kdo přenesl formu orchestrální suity do klavírní podoby“. Jeho díla jsou dodnes hrána, vycházejí z nich i ostrovské městské fanfáry. V roce 1998 byl Johannu Casparu Fischerovi odhalena pamětní deska na pohledové zdi zámeckého parku.

Pokud si chcete poslechnout hudbu Johana Caspara Ferdinanda Fischera v autentickém prostředí v podání špičkového hudebního tělesa, nenechte si ujít úvodní koncert Mezinárodního hudebního festoivalu J. C. F. Fishcera v sobotu 22. června v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Ostrově. Více informací o festivalu najdete na níže uvedeném odkazu. 

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera oslaví páté jubileum

Rubriky