Rudá věž smrti - národní kulturní památka

Rudá věž smrti v Ostrově je cihlová věž, která sloužila v letech 1951 – 1956 jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. (krycí název „L“)

Za nelidských podmínek zde pracovali političtí vězni – hrdinové západního odboje, letci, vojáci, katoličtí kněží a intelektuálové, kteří byli považováni za největší nepřítele a ohrožení komunistického režimu. Na přelomu 50. a 60. let 20. století se komplex budov stal součástí nově vybudovaného trolejbusového závodu Škoda Ostrov, který definitivně ukončil svou výrobu v roce 2008 a Rudou věž smrti i s příslušným pozemkem daroval Konfederaci politických vězňů České republiky. Ve stejném roce byla Věž smrti prohlášena za národní kulturní památku.

Rudá věž smrti je jednou z pěti lokalit v České republice, které byly 6. července 2019 spolu s dalšími 17 lokalitami v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.

Historie

Krátce po II. světové válce se československá vláda zavázala, že veškerou vytěženou uranovou rudu na našem území bude bez adekvátní náhrady dodávat tehdejšímu Sovětskému svazu. U nás se tehdy nacházelo jedno z největších světových ložisek. Protože byla práce v dole nebezpečná, byli do náročné těžby uranu zapojeni také političtí vězni.

Vedle řady táborů na Jáchymovsku vzniklo v Ostrově pracoviště na finální zpracování uranové rudy a jeden z nejobávanějších táborů, tzv. likvidační neboli “elko” s věží , která později získala jméno “Věž smrti”. Od roku 2008 je vlastníkem Věže smrti Konfederace politických vězňů ČR, která se snaží v tomto objektu a na okolním pozemku (cca 2,5 hektaru) vybudovat Muzeum otrockých prací. Tato dominanta byla roku 2008 prohlášena za Národní kulturní památku.

Věž s halou v bývalém prostoru tábora nucených prací sloužila jako drtička uranové rudy a expediční sklad. Po zrušení tábora byl využíván Škodou Ostrov jako sklad. Objekt i přes průběžnou péči v rámci omezených možností jeho vlastníka není v dobrém technickém stavu. Dosud provedené práce měly za cíl především zamezit dalšímu chátrání národní kulturní památky a zabezpečit budovy, které byly před zřízením. Na této akci se podílely svými příspěvky Karlovarský kraj a Město Ostrov. V současné době je také připravován koncept budoucího využití této památky.

Aktuální možnost prohlídek je v červenci a v srpnu každou sobotu a neděli v těchto časech:

RVS je přístupna v červenci a v srpnu každou sobotu a neděli (kromě soboty 15.7.)
Soboty: v časech 10, 13 a 15 hod.
Neděle: v časech 10 a 13 hod.
RVS bude přístupna v září a v říjnu o víkendu nepravidelně (na doptání) v časech 10 a 13 hod.
Zájemce o návštěvu památky UNESCO si musí na vezsmrti@seznam.cz. rezervovat prohlídku 3 dny předem. Prohlídka se neuskuteční v případě méně než 3 potvrzených osob. Max. počet návštěvníků skupiny je 30 osob.
Rezervace bude potvrzována na email, ze kterého rezervace přišla.
Dopředu neohlášený zájemce bude proveden pouze v čase avizovaném výše a při nenaplnění kapacity. Přednost mají zájemci, kteří si sjednají řádný termín.
Sraz zájemců je u vstupní branky (dříve bachařské branky), tam, kde je umístěn informační totem.

Vize

Návrh konceptu a předběžná podoba areálu je přizpůsobena na menší pozemek o velikosti cca 2 ha, než na kterém se původně nacházel tábor Vykmanov „L“. Ten se původně rozkládal na cca 5 ha. Proto je koncept zpracován jako návrh ukázkové tábora nucených prací z 50. let.

Věž smrti by měla být uvedena do původního stavu a po té sloužit jako muzeum otrockých prací. Zároveň jako přednášková hala, či kongresové centrum. Další původní technická budova bude též zachována a bude sloužit z části jako administrativní budova a z části jako původní strážnice s výslechovými místnostmi StB. Ostatní navržené budovy budou sloužit jako ukázka ubikací, kulturního domu, jídelny, apod., které v táboře byly. Budou tak sloužit jako obraz pro představu, jak lágr v tehdejší době vypadal.

Expozice o životě vězňů v uranovém lágru
V roce 2022 byla v Rudé věži smrti otevřena expozice připomínající život vězňů v uranovém lágru komunistického Československa. Dobové fotografie a svědectví pamětníků přibližuje tábor v době 50. let a jeho pohnutou historii. Při výkladu se návštěvníci dozví o těžbě nerostných surovin v Krušnohoří, mj. i uranu a o životě politických vězňů v táboře L, kterému se přezdívalo likvidační. A to nejen kvůli všudypřítomnému radioaktivnímu prachu v úpravně uranové rudy, ale také kvůli přísnému režimu v táboře. Expozice je rozdělena do několika částí. Ta první ukazuje, co se stane s člověkem, když se do tábora dostane – fotografie beze jména symbolizují to, že příchodem do tábora se z jednotlivce stane součást masy, které režim vnímal jenom jako otrockou sílu. Na druhém konci věže jsou pak medailony se jmény, fotografiemi či s osobními vzpomínkami vězňů. Na informačních panelech se lze dočíst také o historii těžby uranu či všedním životě vězňů i dozorců v táboře. Expozice připomíná i pozdější historii tábora – od 60. let zde fungovala továrna na trolejbusy a zároveň jeho část dodnes slouží jako věznice. Expozici připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR.
Prohlídka tábora a expozic je kontaktní a interaktivní. Po areálu vás provedou zkušení průvodci. K vidění jsou archeologické nálezy z místa tábora Eliáš a Nikolaj.

Rudá věž smrti zůstává dnes cenným, ale velmi chmurným svědectvím zločinnosti komunistického režimu u nás a zhoubné komunistické ideologie v celém světě. Je varováním pro dnešní i budoucí generace a výzvou nám všem, abychom již nikdy nepřipustili opakování totalitní tragédie.