Je hezké sledovat, jak se díky opravám historických domů postupně zlepšuje tvář starého města v Ostrově. Zásadní proměnou v těchto dnech prochází také dům čp. 148 na Hroznětínské křižovatce.
Bez potřebných informací by se mohlo zdát, že se jedná o bezvýznamnou stavbu, které by nejvíce prospělo zbourání. I takové myšlenky v minulosti zazněly. Dnes se ale ukazuje, že by se Ostrov ošidil o svědka významné části historie.
Nutno zmínit, že tento dům od privatizace nebyl nikdy v majetku města.
DŮM U ČERNÉHO ORLA Č. P. 148 SKRÝVÁ NEJSTARŠÍ KROV V OSTROVĚ
Nenápadný dům čp. 148 býval zájezdním hostincem zvaným U Černého orla. Z minulosti jej mnozí znají jako školní družinu a jídelnu. Léta opuštěn chátrá a jeho dnešní stav nevzbuzuje příliš touhy do něj vstoupit. Několikrát se dokonce uvažovalo o jeho zbourání.
Naposledy se vášnivě diskutovalo o jeho demolici na počátku 90. let 20. století, kdy měl být odstraněn jako dopravní „špunt“ výjezdové komunikace na Hroznětín. Podařilo se jej sice před demolicí zachránit, ale až do dnešních dnů zůstal nevyužitý. Přes jeho nevábnou podobu se ale dnes ukazuje, jak je dobře, že nebyl zbourán. Dům U Černého orla čp. 148 patří k významným domům historického jádra města Ostrova. Ve své celistvé hmotě skrývá pozůstatky goticko-renesančního domu ze středověké zástavby města. Dokládá historickou stopu nejstaršího urbanismu středověkého předměstí.
První písemná zmínka o hostinci před Horní branou pochází z roku 1570. V roce 1715 se zmiňuje hostinský „U Černého orla“ Lorenc Grimm (Grünes), který zde působil již od roku 1691. K domu patřila kromě šenkovního a hostinského práva i řeznická živnost, nacházela se zde stodola, stáje a zahrada. V období vrcholného a pozdního baroka, po požárech města z let 1734 a 1759, kdy byla zasažena severní část města s Horní branou a předměstím, byl dům upravován. Po dalším požáru města roku 1866 získal svou současnou podobu s novorenesanční fasádou.
Poklady z doby gotiky
Kromě konstrukcí a dispozice interiéru se vstupní síní a schodištěm do patra jsou zde velmi cenné sklepy, které pocházejí ještě z pozdně gotické stavební etapy, renesanční portálek druhotně přenesený ke schodišti do sklepa a klenba stájí s renesančním sloupkem.
Proto byl také dům prohlášen za nemovitou kulturní památku. Objekt však skrýval další tajemství. Ve vstupní síni, na schodišti i přilehlých chodbách se víceméně samovolně odkryly nástěnné malby soklů, které pocházejí ještě z renesance a baroka.
Největší překvapení je v podkroví domu.
Ve východním traktu, podél Školní ulice, se zde dochovala starší část krovu sestávající ze čtyř vazeb ležatých stolic. Zavětrování tvoří pásky s profilovaným ústupkem, které přecházejí přes rozpěry až k hambálkům s po‑ necháním volné mezery. Podoba a způsob provedení vychází ještě z renesančních typů krovů. Nedávno provedená dendrochronologická analýza dřevěných prvků krovu (sčítání letokruhů) pak tento předpoklad potvrdila.
Tento krov byl sestaven ze stromů kácených v zimním období přechodu roku 1558–1559. Stal se tak nejstarším rozpoznaným krovem v Ostrově. Zůstal zachován i přes všechny požáry, které v letech 1567, 1607, 1734, 1795, 1841 a 1866 ničily město.
Památka celorepublikového významu
Dům U Černého orla se svým renesančním krovem je tak unikátem a má značnou památkovou hodnotu nejen pro Ostrov. Řadí se tím mezi nejvýznamnější stavební památky Karlovarského kraje a má i významný přesah nadregionální, celorepublikový. Srovnatelný je například s historickými krovy města Chebu, kde unikátně zachované historické krovy představují nejstarší zástupce daných typů na našem území.
Chebské krovy jsou fenomén, který svým významem přesahuje hranice republiky a možná i střední Evropy. Turistické infocentrum města Chebu vytvořilo přímo prohlídkovou trasu, která provádí návštěvníky po půdách městských domů na chebském náměstí a představuje technické památky vysoké historické hodnoty krovy zkonstruované v různých staletích, jedinečnou řemeslnou zručnost a geometrickou představivost našich předků.
A stejný význam má i krov domu U Černého orla v Ostrově. Nezbývá než doufat, že tento unikátní prvek s významným potenciálem bude zachráněn pro budoucí generace a patřičně využit pro renomé města Ostrova i celého regionu.
Mgr. Lubomír Zeman, historik architektury
Publikováno OM 05/2020
