Veliký Bože, který jsi ve své nekonečné moudrosti dopustil, aby na naše bedra klesl kříž velikého utrpení, prosíme Tě, zalij je rosou své milosti, aby z něj vyrostl prostý kvítek lidského štěstí a pokoje. Dej, ať trnová koruna, kterou nosíme jako svatý odznak Tvých bojovníků, vtiskla našim duším statečnost a odhodlání prvních mučedníků, a rány, kterými jsme přibíjeni zlobou rouhačů v žaláře nesvobody, se stanou plamenem lásky a kolébkou bolesti, z níž se zrodí nové lidstvo bez falše a klamu, jemuž pak vseješ svoje království ducha.
Dej, prosíme Tě Pane náš, aby slzy, které vytekly a vytekou z bolesti jako projev nemohoucnosti lidské, v modlitbě k Tobě o pomoc se staly Tvou svatou krví, která zavlaží a zúrodní Tvým požehnáním veškeré počínání za nastolení nekonečné svobody Tvého slova, jež se stane základním kamenem víry a modlitby. Jejím prostřednictvím náš kříž a utrpení se stanou radostí, ve které rozkvetou srdce tichou pokorou Tvé Božské přítomnosti.
Amen
I.
Vedou Tě před soud,
aby Ti vyřkli rozsudek
dle vůle lidu.
Co ľádá lid? Trest!
Vľdy» odsoudil Krista k smrti,
ač mu den předtím
volal Hosana.
II.
Když duše si stýská
na nespravedlnost osudu,
když bezmocně se vzpíráš
ranám a těžkému kříži,
pohlédni na Ježíše,
na Jeho pokoru,
s níž přijímá kříž
a On dodá ti síly
a odvahy k smutné cestě
ve vězení.
III.
Víc než lze snést
tě tíží rány osudu,
že klesáš
a marně hledáš
vysvobození.
Je nutno znovu se vzchopit
a pokorně donést
svůj kříž
až na konec utrpení.
Ježíši, padající
pod tíhou kříže
IV.
Je smutná a dvojnásob bolestná
cesta Tvé matky
za Tebou do vězení.
Namísto radosti a pýchy nad Tebou
je pokořena až k slzám.
Jak Tě má utěšit?
Slova jsou zbytečná
kde srdce hovoří.
Když Tě všichni bijí,
matka Tě pohladí.
Když Tebou všichni pohrdají
matka s láskou Tě povzbudí.
Pohleď na Matku Páně,
jež potkává Syna,
vedeného na smrt
a v davu vrahů
jej objímá pohledem láskyplným.
Jí pokořené a přece oslavené
odevzdej svou matku i sebe
aby vám oběma
vyprosila smilování.
dej mi svou útěchu,
abych tě sledoval bez reptání.
V.
Nezoufej
ani v největší beznaději
a když se ti zdá
žes vyčerpán
a sám, opuštěn,
Bůh nedá ti zemřít
v půli cesty.
Ve chvíli nejtěžší
pošle ti přítele,
aby tě potěšil,
pomohl donést
tvůj kříž,
aby ti ulehčil
břemeno těžké,
bys snáze došel sám
k vykoupení
VI.
Vězení ti vtiskne
nesmazatelné znamení
křivdy a pokoření.
S kým se podělíš
o břímě těžké?
Jen své jedné
duši věrné
dáš hlavu do dlaní
a vypláčeš
bolest utrpení.
VII.
Popros Ježíše,
podruhé klesajícího
pod tíhou kříže,
aby ti odpustil
tvou malou víru
a tvou slabost.
Hleď, jak zmučen jest On
a kolik ještě vytrpí
než dokončí Dílo.
Je nutno klesnout,
abys porozuměl
plnému odevzdání
do vůle Páně.
VIII.
Sám zmučený,
ponížený,
potupený,
zkrvácený,
poplivaný
vedený na smrt
Ježíš těší
plačící ženy
pohledem lásky,
smilování
a odpuštění.
Když jdeš k návštěvě
zmučený a toužící,
nedej znát bolest,
ale rozdávej lásku,
úsměvem zakrývej rány srdce
IX.
Jen pohled na kříž
ti dodá odvahy,
abys znovu povstal,
když už myslíš,
že nelze dál,
když zoufáš bolestí beznaděje.
Hleď jak Ježíš potřetí klesá,
unaven k smrti,
aby znovu povstal
a donesl kříž
až na horu pokoření.
X.
Styděl ses,
když ti u soudu strhali roušku
své cti,
tvého jména,
pokáleli tvou roklinu,
tvé přátele,
činili si výsměch
z tvých prostých činů?
XI.
Ježíše přibili na kříž.
Tragedie vyvrcholila.
I tys měl vyvrcholení
své tragedie.
Každý se zachvěl při řeči
prokurátora,
při vynášení rozsudku.
Teď padlo tvé jméno
jak rána palicí.
Vydrž, buď pevný v té chvilce
poslední,
oči publika tě sledují,
nedej jim znát bolest,
spíš pohrdání.
Je nutno vydržet
k dokonání.
XII.
Dokonáno jest!
Dílo zloby, hněvu, nenávisti
a hlavně strachu !
Skončeno divadlo
a mocipáni zase na chviličku
se cítí v bezpečí.
Jsi mrtev pro svět,
odstraněn z cesty.
Jen Ježíš zmučený k smrti
tě sílí a naději vlévá,
že i Tobě kyne
znovuvzkříšení.
XIII.
Smutné, šedé a pusté
je vězení
jak hrobka.
Studí jeho zdi i jeho strážci
a těžší než kámen náhrobní
je zloba lidí.
Však věř Kristu,
že vstal z mrtvých,
z hrobu pokoření
i pro tebe.
Že tobě též sešle anděla,
aby ti odvalil kámen uzavření
a vyjdeš volný,
svoboden
a čist!
XIV.
Aleluja! Vstal Pán oslavený!
Zmařil naděje proklatců
a pokořil své vrahy.
Vstal i pro tebe,
aby ti sejmul pouta pokoření
a vzkřísil tě k životu
a oslavení.
