Horní Hrad - Hauenštejn| Město Ostrov

Hauenštejn je hrad z druhé poloviny 13. století přestavěný na zámek v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary.

Z historie hradu

Počátky hradu Hauenštejnu nejsou dosud plně objasněny. Rozbor místního jména Hauenstein, vzniklého z tvarů Haue (tj. motyka, sekera či palice) a stein
(skála, v přeneseném významu hrad) v sobě odráží skutečnost, že v okolí hradu probíhala těžba. Hrad střeží soutěsky Ohře na pomezí Loketska a Žatecka v blízkosti saských hranic. Předpokládalo se, že hrad vznikl jako královský ve druhé polovině 13. století, a to buď za Přemysla Otakara II. či jeho syna Václava II. Ale možná i ještě dříve. Ve své historii hrad často měnil své majitele a byl předmětem různých zástav. Jedním ze zástavních pánů byl Jindřich z Bildenfelsu, po kterém zůstali synové Friedrich se Zikmundem a dále Kryštof, Pavel, Felix, Cyril a Václav. Od těchto potomků smluvně koupil hrad Hauenštejn v roce 1528 Jindřich Šlik toho času už majitel ostrovského panství za 2 000 kop českých grošů. Do dějin Hauenštejna tak osobou Jindřicha vstoupil mocný rod Šliků. V této době právě vrcholila těžba stříbra v nedalekém Jáchymově, jenž spadal rovněž pod panství ostrovské větve Šliků. Když však Jindřich ještě téhož roku po převzetí Hauenštejna (1528) na následky zranění z bitvy u Moháče zemřel, přešel veškerý majetek nejprve na jeho syna Kašpara a po jeho smrti na jeho syna Jindřicha. Za držení Šliků byl hrad po požáru (zřejmě kolem roku 1600) nákladně renesančně přestavěn. Již tehdy stál uvnitř hradeb pivovar a zřejmě i branská budova. Na zámek přiváděl vodu vodovod (zřejmě dřevěný, vrtaný), jenž pokládal v letech 1628-1629 rourař z Ostrova. Opevněné předpolí hradu na Zámeckém vrchu (vrch s dnešní kaplí) již bylo proměněno v ovocný sad. Rovněž zde existovalo a fungovalo poměrně rozsáhlé hospodářství. Vedle již zmíněného hospodářského dvora pod Zámeckým vrchem zmiňuje výslovně další tržní smlouva při prodeji hradu (zámku) Alžbětou Šlikovou Jindřichu Šlikovi v roce 1628 i ovčín, rybné potoky a rybníky. Šlikové drželi Hauenštejn až do roku 1663, kdy jej František Arnošt Šlik prodal říšskému knížeti Juliu Jindřichovi, vévodovi sasko-lauenburskému za 40 000 zlatých rýnských. Od té doby tvořil Hauenštejn součást ostrovského panství. Ihned po převzetí panství a zámku přikročil nový majitel ke stavebním úpravám. V areálu hradu, těsně u starého pivovaru nechal Julius Jindřich postavit v letech 1663-1666 novou sladovnu. A tehdy byl zřejmě stále ještě otevřený příkop pod věží překlenut kamenným mostkem a využíván jako pivovarský sklep. Sasko-lauenburští drželi Hauenštejn společně s Ostrovem až do roku 1689, kdy jej zdědila Francizska Sibyla Augusta, provdaná za Viléma Ludvíka markraběte bádenského. Hauenštejn tím přešel spolu s Ostrovem na bádenská markrabata. Po smrti posledního mužského člena rodu Augusta Georga roku 1771 se stala česká panství majetkem císařského domu Habsbursko-lotrinského. Poslední princezna bádenská, Elisabeth Augusta, měla pak pobírat z českých panství doživotní rentu.

Jejich správu prováděl do roku 1789, jako nájemce, kníže Jan Schwarzenberg, příbuzný Elisabeth Augusty, a po jeho smrti až do roku 1798 jeho syn Josef Schwarzenberg. Mezitím však v roce 1787 Elisabeth Augusta zemřela. Hauenštejn byl spravován jako komorní statek, od roku 1826 spadal do souboru tzv. státních statků. V rámci rozprodeje státních statků byl pak statek Hauenštejn spolu s Měděncem prodán 30. října 1837 Gabriele hraběnce z Buquoy – Longueval za částku 400 100 zlatých. Podoba hradu se do té doby prakticky nezměnila.

Brzy po zakoupení panství však hraběnka Gabriela Buquoyová iniciovala první úpravy celého areálu. Počáteční etapa přestavby proběhla v letech 1840-1850. Věž, v té době již stržená na 8 m, byla zvýšena na dnešní výšku 15 m. Její vrcholová partie pak byla romanticky upravena bez střechy pouze pochozí terasou s doplněním stínek nového cimbuří vynášeného konzolkami s mašikulami v nápodobě vysazeného střeleckého ochozu.

Buquoyové pak drželi hauenštejnský statek až do roku 1945. V období II. světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend. Pro omezení značného výskytu zmijí byl v okolí hradu vysazen Aeskulap (druh užovky), za války zde působila dokonce i laboratoř k získávání hadího séra, kterým poté zásobovala Rommelovu armádu v Africe (Zamenis o.s. však svými výzkumy dokazuje, že užovka stromová, tzv. Aeskulap, je v tomto kraji původní) . Po válce byl proto Buquoyům hrad zabaven a převeden do rukou československého státu. V roce 1947 byl nově upraven a používán jako středisko a ubytovna Jáchymovských dolů. Areál hradu a zámku tak byl stále ve slušném stavu i s částí původního mobiliárního fondu – vedle původních stropů, podlah a kachlových kamen zde bylo i značné množství obrazů, rytin apod. Některé části zbylého mobiliáře pak rozprodával ONV (Okresní národní výbor) v Karlových Varech v dražbě. Později byl zámek užíván jako dětský záchytný domov pro mladistvé a to až do roku 1958, kdy byl pro neudržovaný stav, značnou vzdálenost od zásobovacích center a nákladnost vytápění uznán za nezpůsobilý. Domov tak byl přemístěn a hrad opuštěn.

Během deseti až patnácti let se pak hrad a zámek Hauenštejn proměnil takřka v ruinu. Když přestal objekt sloužit jako internátní ubytovna mládeže, začal nevyužitý prostor značně chátrat. Objekt převzal do své správy školský odbor ZKNV (Západočeský krajský národní výbor) v Plzni.

Současnost

V roce 2000 podepsal s obcí Krásný Les kupní smlouvu Pavel Palacký – až dosud hradní pán tohoto hradního objektu. Vzedmula se vlna dobrovolníků i přátel hradu a mecenášů, kteří se přiložením ruky k dílu nebo fin. prostředky snažili a snaží hradu pomoci dostat se zpět do kondice. Je to běh na dlouhou trať a díky velké houževnatosti hradního pána se práce daří a jdou vidět v čase i prostoru výsledky. Práce na hradě nikdy nekončí a i dnes, po více než dvacetiletém snažení, nejsou stavební úpravy u konce a pokračuje se v nich. Hrad a jeho hradní pán ušel obrovský kus cesty. Sledujte prosím pravidelně webové stránky www.hornihrad.cz, které průběžně informují o všem novém, co se na hradě odehrálo či odehraje, jak v oblasti kulturní, tak stavební. Horní hrad je dnes místem konání mnoha kulturních a společenských akcí – mj. i svateb a nově začal nabízet i možnost přespání. Využívají ho školy, firmy pro teambuildingy, svatebčané, jednotlivci, kteří si chtějí dopřát zážitek přespání na hradě. Vyzkoušejte ho i Vy! Podrobnosti na: https://www.icostrov.cz/ubytovani-horni-hrad/

Od chvíle svého založení se o.p.s. aktivně věnuje náplni svého poslání, kterým je záchrana a obnova areálu hradu a zámku Horní hrad, jeho údržba, propagace celého projektu a pořádání kulturních a brigádních akcí v obnovovaném areálu.