menu close

Ostrovský zámek je rozsáhlý komplex budov, jehož základem byl původně městský hrad, který plnil obrannou funkci. Hrad nechal na přelomu 15. a 16. století přestavět Kašpar Šlik – nový majitel panství, na renesanční zámek. Zámek se tak stal na více než sto let rodovou rezidencí ostrovské větve hrabat Šliků.

Historie

Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským.

Ostrovské panství získal Julius Jindřich v roce 1623 nejprve do zástavy.

Do té doby ho vlastnili ostrovští měšťané.  Dědičně získal Julius Jindřich Sasko-Lauenburský ostrovské panství dne 30. ledna 1625, kdy bylo z císařského dluhu odepsáno 150 000 zl., na které bylo ostrovské panství vyčísleno. Ostrov se stává rezidencí, kde Julius Jindřich začíná působit. A na městě nešetřil. V roce 1625 zde začíná budovat velkolepou zahradu zvanou osmý div světa, na jejíž vyvedení k dokonalosti později pokračoval i jeho syn Julius František a jeho dcera Franziska Sibylla Augusta se svým chotěm Ludwigem Wilhelmem.

Sňatkem s Annou Magdalénou z Lobkovic v roce 1632, která byla jeho třetí manželkou, se mu podařilo začlenit do českého panského stavu. Stál tak na jedenáctém místě v pořadí nejbohatších šlechticů. Vojenská kariéra Julia Jindřicha příliš slavně neskončila. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna, který se ocitl v nemilosti císaře Ferdinanda III. pro podezření ze zrady, obvinili i Julia Jindřicha a s ním několik důstojníků, kdy jim hrozila smrt. Začaly výslechové procesy. Julius Jindřich byl na přímluvu říšských knížat propuštěn z vězení, ale zbaven vojenských hodností, což znamenalo konec jeho vojenské kariéry. Z celého procesu vyšel takřka bez trestu. Neutrpěl ani ztráty majetku. Na chvíli sice ztratil i společenskou prestiž, ale brzy ji zase nabyl. Po propuštění z císařských služeb se mohl Julius Jindřich plně věnovat reorganizaci svých rezidencí a jeho hlavním sídlem se stal bývalý šlikovský zámek v Ostrově.

Ostrov se za Julia Jindřicha měl se stát i pro celou českou větev vévodů Sasko- lauenburských rezidenčním městem, a tedy i místem posledního odpočinku.

Když vévoda Julius Jindřich 20. listopadu 1665 zemřel, byl jako první pohřben v právě dostavěném ostrovském rodovém mauzoleu – dnešní kapli sv. Anny.

  • Julius Jindřich a Albrecht z Valdštejna – podoba?

Jeho vojenská kariéra byla spjata s nejmocnějším mužem císařské armády té doby – generalissimem Albrechtem z Valdštejna, byl jeho stoupencem a důvěrníkem.

Zajímavostí je, že jisté podobnosti by se mezi oběma vojevůdci našly:

  • Oba byli úspěšní a mocní muži
  • Oba měli ve své době výrazné jméno
  • Oba byli protestanti
  • Oba byli plně nasazeni v císařských službách
  • Oba také nabyli velké části svých majetků díky válečným konfiskacím

V letech 1685-1690 nechal jeho syn -Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi. Po požáru roku 1691 byl původní šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo.

Současnost

Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli právě velkovévodové Toskánští. Vstupní portál dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.

Dnes v zámku sídlí městský úřad a turistické Informační centrum Na Zámku. Návštěvníkům je přístupná Dvorana s expozicí o historii zámku a expozicí ostrovského porcelánu z kdysi slavné, dnes již zaniklé porcelánky Pfeiffer und Löwenstein Schlackenwerth. V zadní části zámeckého traktu se nachází v informačním centru další expozice. V salaterreně multimediální expozice Zámecká zahrada v proměnách času – svět múz a nadpozemské krásy a v podkroví zámku expozice, která mapuje slavný rod Šliků – Šlikové na ostrovském panství – bohatství a moc.

© 2024 Město Ostrov