Velikonoce a otevírací doba památek v Ostrově

Velikonoce jsou tradiční svátky víry, pohanských obyčejů i oslav jara. Jak budou vypadat v Ostrově a jaké jsou tradiční velikonoční zvyky?

Svatý týden či Pašijový týden nebo také Velký týden je významné období křesťanského liturgického roku, kdy si křesťané na celém světě připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt a následné vzkříšení.

Některé dny Svatého týdne mají zvláštní přívlastek

Škaredá středa

nebo také sazometná středa: Tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. V tento den se Jidáš mračil na Ježíše.

Zelený čtvrtek:

Podle pověry se v tento den jedla zelená strava (špenát, zelí), aby byl člověk celý rok zdravý.

Velký pátek:

Je dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku a nejtišší den v roce. Kromě nezbytných povinností lidé podle lidových tradic nesměli pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí.

Bílá sobota:

Byla posledním dnem půstu a nesla se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Muži pletli z vrbového proutí pomlázky, ženy pekly beránky a mazance, děvčata barvila a zdobila vajíčka.

Velikonoční neděle:

Nebo-li Boží hod velikonoční si křesťané na celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok. Tradičně byla neděle ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení, pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. V církvi se koná nejslavnější bohoslužba náboženského roku.

Velikonoční pondělí:

Někdy též Červené pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. V českých zemích je zvykem chodit s pomlázkou. Chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí. Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka nebo kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří odlet zvonů do Říma. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie (noc nocí z Bílé soboty na neděli, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých). Místo zvonů se používají dřevěné řehtačky a klapače.

Pořad bohoslužeb a otevírací doby objektů a infocenter