Barokní perla ukrytá v lesích Ostrovska
Na zalesněném návrší jihozápadně od Mořičova stojí pozůstatky jedné z nejzajímavějších barokních staveb v okolí Ostrova.
Dnes působí jako romantická zřícenina uprostřed lesa, její příběh je však mnohem bohatší. Lovecký zámeček vznikl jako součást promyšleně utvářené barokní krajiny a po několik desetiletí sloužil šlechtě při honech v rozsáhlé oboře Tiergarten.
Krajina stvořená pro lov
Po připojení mořičovského panství k panství ostrovskému v první polovině 17. století vznikla v okolních lesích rozsáhlá obora určená k chovu vysoké zvěře. Nebyla to však obyčejná honitba. Barokní šlechta vnímala krajinu jako prostor, který měl být nejen praktický, ale také reprezentativní.
V lesích proto vznikla síť cest, alejí a průseků, které usnadňovaly organizaci honů a zároveň vytvářely působivé pohledové osy. Právě do středu této pečlivě komponované krajiny byl ve 30. letech 18. století zasazen lovecký zámeček.
Stavba pro markrabata z Baden-Badenu
Lovecký zámeček nechali v letech 1738–1739 postavit tehdejší majitelé ostrovského panství – bratři Ludwig Georg a August, markrabata bádenská. Jméno architekta
se bohužel nedochovalo.
Budova nebyla určena k trvalému bydlení. Sloužila především jako zázemí při loveckých výpravách, místo odpočinku
i společenských setkání. Zároveň představovala reprezentativní dominantu celé obory a dokládala postavení svých majitelů. Podle historických pramenů vedl od zámečku severozápadním směrem dlouhý lesní průsek, kterým bylo možné dohlédnout až k Launeburskému zámku v Ostrově. Traduje se, že právě odtud bývalo dáváno znamení k zahájení honů.
Neobvyklá architektura
Lovecký zámeček patřil mezi architektonicky velmi zajímavé stavby. Měl půdorys nepravidelného jedenáctiúhelníku, což je řešení, se kterým se u barokních staveb setkáváme jen výjimečně. Dvoupatrovou budovu tvořilo zdivo z čedičového kamene doplněného cihlami. Fasády byly omítnuté a barevně řešené v kombinaci červených stěn a bílých lizénových rámů a říms. Obdélná okna lemovalo jednoduché cihlové ostění
s klenáky. Také interiér byl promyšleně uspořádán. V přízemí se nacházela vstupní místnost, schodiště a kuchyně s krbem, jejíž komín procházel všemi podlažími. V prvním patře byly obytné prostory vytápěné krbem a nejvyšší patro sloužilo jako společenský sál během honů.
Zánik během 19. století
Na počátku 19. století přestal zámeček sloužit svému účelu a byl opuštěn. Bez pravidelné údržby začal rychle chátrat. Propadla se střecha, zřítily se stropy a postupně zanikla většina vnitřních konstrukcí.
Již na mapách stabilního katastru z roku 1842 je objekt označen jako zřícenina. Během dalších desetiletí pokračovala jeho postupná destrukce. Okolí zarostlo lesem
a z někdejšího loveckého sídla zůstalo pouze obvodové zdivo, které se dochovalo do výšky druhého patra.
Přesto si zámeček zachoval výraznou siluetu a dodnes připomíná někdejší význam této části barokní krajiny.
Kulturní památka
Význam stavby byl oficiálně potvrzen 11. února 1964, kdy byl lovecký zámeček prohlášen kulturní památkou České republiky.
Ani památková ochrana však nedokázala zastavit jeho postupné chátrání. Objekt zůstával dlouhá desetiletí bez větších oprav a jeho technický stav se stále zhoršoval. Nestabilní zdivo začalo představovat bezpečnostní riziko a bylo zřejmé, že bez zásahu hrozí nenávratná ztráta této jedinečné památky.
Nová kapitola
Teprve v posledních letech se podařilo připravit projekt záchrany zámečku. Cílem není stavbu znovu vystavět, ale zachovat její autentickou torzální podobu
a bezpečně ji zpřístupnit veřejnosti.
Rekonstrukce zahrnuje statické zajištění historického zdiva, obnovu kleneb
a okenních oblouků, vznik dřevěného ochozu kolem objektu i odpočinkového prostoru uvnitř bývalého zámečku. Velký důraz je kladen na využití původních stavebních materiálů a maximální respekt k historické hodnotě objektu.
Právě během těchto prací došlo k zajímavému objevu. Po odstranění navážek archeologové odkryli základy původních příček v prostoru někdejší černé kuchyně
s krbem. Tyto pozůstatky budou zdokumentovány a zachovány jako cenné svědectví o původní podobě stavby.
Svědek barokní krajiny
Lovecký zámeček u Mořičova je mimořádně cenným dokladem toho, jak byla krajina v období baroka promyšleně utvářena
a využívána. Dnes představuje jedinečné spojení historie, architektury a přírody. Obklopen lesy zůstává tichým svědkem doby,
kdy se zde odehrávaly honosné šlechtické hony, a díky současné obnově
dostává šanci vyprávět svůj příběh dalším generacím návštěvníků.
Projekt s názvem „Rekonstrukce loveckého zámečku u Mořičova jako významného dokladu barokní krajiny v okolí Ostrova“, registrační číslo CZ.06.04.04/00/22_062/0005343, je spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
