Ostrov se připojil k dalším českým i evropským městům, která si připomínají židovskou tématiku. Na některých místech v Ostrově byly proto položeny tzv. Kameny zmizelých – Stolpersteine.
Hlavním organizátorem této celoevropské akce je v Ostrově Ing. Josef Macke, ostrovský badatel, dlouholetý člen propagační a kulturní komise města Ostrova, který každoročně svou iniciativou přispěje k vyhledání pamětního místa a koordinaci pietního aktu s Židovskou obcí, za což mu patří velké poděkování.
KAMENY ZMIZELÝCH JSOU V NÁDRAŽNÍ ULICI, Č.P. 297, KDE ŽILI LOUISA A FRITZ LÖWENSTEINOVI
Na důstojném obřadu položení, historicky prvních, Kamenů zmizelých v Ostrově se podíleli Ing. Josef Macke, představitelé města i zástupci Židovské obce a nechyběli ani mnozí členové Spolku přátel města Ostrova.
Jméno Löwensteinů, kterým patřili první Stollpersteiny neboli Kamen zmizelých zůstává v Ostrově trvale spojeno s historií ostrovského porcelánu – konkrétně porcelánky Pfeiffer und Löwenstein Schlackenwerth vyrábějící porcelán značky PULS, kterému otec této rodiny po léta úspěšně otevíral cestu do celého světa. Oba zmínění zahynuli v Osvětimi.
Málo zatím víme o dalších v té době zmizelých rodinách, a to například obchodníka Richarda Löwyho. Připomíná je jen vzpomínka jednoho z pamětníků, a to na jejich dceru Hildu, „půvabnou a veselou dívku“… Ti, kdo dosud o jedné z tehdejších tragédií holocaustu, který zasáhl i do té doby pokojné město, nevěděli, se teď skloní – i když bezděčně – před jejich památkou. Protože jejím poselstvím je přání a naděje nás všech: aby už nikde nemizeli lidé jako čísla, beze jména, bez pohřbu a hrobu, jen pro jiný původ či víru.
KAMENY ZMIZELÝCH JSOU V DLOUHÉ ULICI, Č.P. 105, KDE ŽIL ERNST KELLER
Dalším položením Kamenem zmizelých byl uctěn obchodník s kůží Ernst Keller. Touto událostí si připomínáme život dalšího občana našeho města, která se stal obětí nesvobodné a válečné doby. Ernst Keller zmizel v době, kdy naše země nebyla svobodná a podepisovala se na ní zlovůle válečné doby. Zúčastnili se zástupci vedení města, Židovské obce, Spolku přátel města Ostrova a další občané.
KAMENY ZMIZELÝCH JSOU NA STARÉM NÁMĚSTÍ Č. P. 21 A V HUSOVĚ ULICI Č.P. 39, KDE ŽILY AMALIE LÖWENSTEINOVÁ A KAMILLE LÖWY
Při příležitosti uctění dvou židovských obětí holocastu, Amalie Löwensteinové a Kamille Löwy, za účasti vedení města vystoupil Josef Macke a přiblížil válečnou historii ostrovského zámku. Pietního aktu se zúčastnil a přednesl závěrečnou modlitbu zástupce Židovské obce Chaim Kočí. Pietní akt Kamenů zmizelých uzavřela přednáška Josefa Mackeho na téma Židů více i méně známých žijících v Ostrově.
KAMENY ZMIZELÝCH JSOU U KŘIŽOVATKY JÁCHYMOVSKÉ A HROZNĚTÍNSKÉ ULICE, KDE ŽILA GERTRUDA HIRSCH
Gertruda Hirsch, rozená Salz, se narodila 2. července 1870 v Norimberku. Do Ostrova se dostala díky manželství s Wilhelmem Hirschem, který byl v Ostrově odborným učitelem na německé měšťanské škole. Hirschovi bydleli nejprve v domě čp. 188, kde si jim 30. září 1896 narodila dnera Paula. Později je ale rodina uváděna ve vedlejším domě čp. 189. 31. ledna 1922 odborný učitel Hirsch zemřel, pochován je na židovském hřbitově v Karlových Varech. Jeho žena, soukromnice, žila v Ostrově i po manželově smrti, a to až do záboru pohraničí. V září 1938 se přestěhovala do Prahy, odkud byla 6. července 19472 deportována transportem do Terezína. O pár měsíců později skončila v táboře Treblinka, kde krátce po příjezdu zemřela. V době transportu jí bylo 72 let.
Osud nebyl milostivý ani k dceři Paule, která se provdala za gymnaziálního profesora Izidora Rotha. Do Terezína byli oba manželé deportováni jen o pár dnů dříve než její matka Gertruda Hirsch. V říjnu 1942 byli odvezeni do Osvětimi, odkud se nikdy nevrátili. Válku přežil jejich syn Jan.
