Každý ročník Mezinárodního historického sympozia v Ostrově zanechává stopu – v podobě sborníku, který uchovává myšlenky, nové souvislosti i překvapivá zjištění. Odborné příspěvky doprovází bohatý obrazový materiál, jenž pomáhá zasadit historická témata do širšího kontextu a doslova je přiblížit čtenáři.
Jednotlivé sborníky jsou k dispozici v Infocentru Na zámku v česko-německé mutaci.
Objednat je lze také prostřednictvím e-mailu ic@ostrov.cz
SAKRÁLNÍ PAMÁTKY OSTROVSKA A ZÁPADNÍHO KRUŠNOHOŘÍ, 2024
Tento sborník se věnuje duchovní krajině Ostrovska a širšího pásu českého i saského Krušnohoří. Ukazuje kostely jako přirozená centra náboženského, kulturního i společenského života a sleduje jejich proměny od středověku po raný novověk.
Pozornost je věnována mimo jiné hřbitovnímu kostelu sv. Jakuba Většího, farnímu kostelu sv. Michaela a Panny Marie Věrné či pohřební kapli sv. Anny. V souvislosti se stříbrnou horečkou 16. století se do regionu dostává také typ saských protestantských kostelů, které spoluutvářely podobu montánní krajiny Krušnohoří. Nechybí ani připomínka mecenášské činnosti šlechtických rodů a jejich vazeb na sakrální stavby.
Publikace přináší nové poznatky českých, rakouských i německých historiků a nabízí ucelený pohled na sakrální architekturu jako nedílnou součást dějin regionu.
OSTROV V EVROPĚ, EVROPA V OSTROVĚ, 2023
Sborník ukazuje Ostrov jako místo, které nikdy nestálo stranou evropských dějin. Naopak – bylo jejich součástí a často i jejich hybatelem. Texty představují osobnosti, jež z pozice vlastníků panství vtiskly městu mezinárodní význam: hrabata Schliky, vévody sasko-lauenburské, markrabata bádenská i toskánské Habsburky.
Nejde však jen o šlechtické rody. Studie připomínají také diplomaty, architekty a umělce, jejichž působení překračovalo hranice regionu. Dozvíte se více o podobě sasko-lauenburské zahrady, vztazích bádenského domu s francouzskými Bourbony, významu piaristických škol, počátcích jáchymovského šlikovského mincování i o překvapivé „brazilské stopě“ v Ostrově. Nechybí ani příběh porcelánky PULS, jejíž výrobky na přelomu 19. a 20. století nesly jméno města do světa.
Publikace nabízí pestrý a odborně podložený pohled na Ostrov jako křižovatku evropských vlivů – místo, kde se velké dějiny neodehrávaly někde daleko, ale přímo doma.
OSTROV, ZAHRADNÍ MĚSTO - OD ANTIKY PO SOUČASNOST, 2022
Tento sborník se vydává od historických kořenů konceptu zahradního města až k jeho moderním podobám. Vedle barokní podoby starého Ostrova se zaměřuje také na výstavbu nového města v 50. letech 20. století ve stylu tzv. sorely – architektury inspirované socialistickým realismem, ale i českou renesancí, klasicismem a lidovou tradicí. Ostrov je tak představen jako pozoruhodný příklad urbanismu, který propojuje ideu zahradního města s tradicionalistickou architekturou.
Mezinárodní příspěvky zasazují místní vývoj do širšího kontextu. Přibližují například poválečnou obnovu francouzského Le Havru podle projektu Augusta Perreta (dnes zapsaného na seznamu UNESCO), sociální bydlení „Rudé Vídně“ včetně slavného Karl-Marx-Hofu či další evropské příklady práce s urbanismem a veřejným prostorem. Nechybí ani pohled na modernistickou Brasílii nebo současné tendence zahradních měst.
Publikace nabízí odborný, ale srozumitelný pohled na město jako promyšlený celek – prostor, kde se architektura, zeleň a společenský život vzájemně ovlivňují. Ukazuje Ostrov jako místo, které dokáže vstoupit do dialogu s evropskými i světovými urbanistickými vizemi. Součástí sborníku je také předmluva Akad. arch. Davida Vávry, spoluautora populárně naučného seriálu o moderní architektuře a o odkazu českých architektů ve světě.
ZÁMECKÁ ZAHRADA V PROMĚNÁCH ČASU, 2021
Tento sborník se věnuje ostrovské zámecké zahradě – fenoménu, který byl ve své době považován za „osmý div světa“. Studie sledují její vznik za Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského i další rozvoj pod Ludwigem Wilhelmem, markrabětem bádenským, inspirovaný francouzskými zahradami ve Versailles.
Publikace ukazuje zahradu nejen jako místo reprezentace, ale jako prostor evropské inspirace: sama se stala vzorem pro další šlechtické areály v Českém království i v zahraničí. Během více než tří a půl století prošla pěti vývojovými etapami a svou koncepcí neměla v českých zemích obdoby.
Součástí sborníku jsou také nové poznatky českých i zahraničních badatelů a unikátní vizualizace, které přibližují podobu dnes již zaniklých altánů, vodotrysků a dalších prvků. Texty zároveň připomínají širší kulturní kontext ostrovského dvora – včetně působení skladatele Johanna Caspara Ferdinanda Fischera, přezdívaného „bádenský Bach“, či dalších významných osobností spjatých s panstvím.
SCHLIKOVÉ ZNÁMÍ I NEZNÁMÍ A JEJICH VLIV NA DĚJINY SVĚTOVÉHO PĚNĚŽNICTVÍ, 2019
Sborník z roku 2019 odhaluje, jak výrazně rod Schliků ovlivnil evropské mincování i širší vývoj finančních dějin. Přibližuje osobnost Jáchyma Ondřeje Schlika, ostrovského rodáka, i další členy rodu, kteří stáli u zásadních hospodářských rozhodnutí své doby.
Texty se věnují nejen šlikovskému mincování – z něhož vzešel tolar, mince, která dala jméno dnešnímu dolaru – ale také finančním aktivitám dalších šlechtických rodů spjatých s ostrovským zámkem. Sborník tak nabízí čtivý a odborně podložený pohled na dobu, kdy se v Ostrově psaly kapitoly evropských ekonomických dějin.
VÝZNAMNÉ ŽENY OSTROVA, 2018
Tento sborník otevírá kapitolu dějin, v níž nehrají hlavní roli panovníci a vojevůdci, ale ženy, které výrazně ovlivnily podobu Ostrova i širšího evropského prostoru. Studie představují šlechtičny spjaté s panstvím Schlackenwerth, jejich mecenášskou činnost, stavební aktivity i společenský vliv.
Připomenuty jsou například Anna Magdaléna Sasko-Lauenburská, zakladatelka piaristické koleje, či Františka Sibylla Augusta, markraběnka bádenská, která propojila Ostrov s městem Rastatt a vtiskla oběma místům architektonickou stopu. Nechybí ani osobnosti z habsbursko-lotrinské dynastie, včetně Marie Antonie Toskánské, podporovatelky vzdělávání a kultury, či Alice Toskánské, poslední zámecké paní v Ostrově.
Sborník nabízí odborně podložený, ale čtivý pohled na ženy, které dokázaly jednat samostatně, spravovat majetek, podporovat umění i vzdělávání – a tím výrazně zasáhly do dějin města i regionu.
TOSKÁNŠTÍ HABSBURKOVÉ A OSTROVSKÉ PANSTVÍ, 2017
Sborník z prvního mezinárodního historického sympozia v roce 2017 přináší nový pohled na období, kdy Ostrov spravovali příslušníci rodu Habsburg-Lothringen. Studie vycházejí z moderního výzkumu a ukazují 19. století jako dobu proměn, rozvoje a hospodářského růstu – nikoli jako „temné“ mezidobí.
Texty připomínají například rozvoj průmyslu a dopravy v regionu, vznik významných podniků i stavbu buštěhradské dráhy. Zvláštní pozornost je věnována osobnosti Leopolda II. Toskánského, který se stal starostou Ostrova – a jehož působení bylo natolik ceněno, že mu město po smrti plánovalo postavit pomník.
Publikace tak nabízí čtivý a odborně podložený obraz doby, kdy se místní dějiny prolínaly s příběhem evropské dynastie.
