16.–17. září 2022
Ostrov, zahradní město – od antiky po současnost
Může mít město z 50. let kořeny v antickém Řecku? Pátý ročník mezinárodního historického sympozia v Ostrově ukázal, že ano – a že dějiny urbanismu nejsou přímkou, ale dlouhým rozhovorem napříč staletími. Téma „Ostrov, zahradní město – od antiky po současnost“ otevřelo fascinující cestu od Hippodamovy šachovnice přes renesanční ideální města až k architektuře socialistického realismu.
Nový Ostrov, vybudovaný ve stylu SORELA
Ostrovské zahradní město tak nebylo představeno jen jako produkt své doby, ale jako promyšlený návrat k tradičním principům řádu, symetrie a propojení architektury se zelení. Sympozium nabídlo nový pohled na známé kulisy města – a ukázalo, že i poválečná výstavba může být součástí velkého evropského příběhu.
Program a přednášející
Dvoudenní odborný program propojil architekturu, urbanismus, dějiny umění i sociální témata. Úvodní blok se věnoval počátkům sociálního bydlení a inspiračním zdrojům zahradních měst – od antických půdorysů přes krušnohorská horní města až po urbanistické vize profesora Otto Wagnera či koncept „Rudé Vídně“. Druhý blok přinesl pohled na obytné komplexy 50. a 60. let 20. století v širším středoevropském kontextu. Zazněly příspěvky věnované obnově francouzského Le Havru, urbanismu nové Ostravy, rakouským obytným souborům i archivním pramenům k projektování v období socialistického realismu. Závěrečná část sympozia se zaměřila na další vývoj konceptu zahradních měst – od brněnských vilových zahrad přes Brasílii až po současné tendence krajinářské architektury a turistický potenciál zahradního umění.
Sborník
Sborník se vydává od historických kořenů konceptu zahradního města až k jeho moderním podobám. Vedle barokní podoby starého Ostrova se zaměřuje také na výstavbu nového města v 50. letech 20. století ve stylu tzv. sorely – architektury inspirované socialistickým realismem, ale i českou renesancí, klasicismem a lidovou tradicí. Ostrov je tak představen jako pozoruhodný příklad urbanismu, který propojuje ideu zahradního města s tradicionalistickou architekturou. Mezinárodní příspěvky zasazují místní vývoj do širšího kontextu. Přibližují například poválečnou obnovu francouzského Le Havru podle projektu Augusta Perreta (dnes zapsaného na seznamu UNESCO), sociální bydlení „Rudé Vídně“ včetně slavného Karl-Marx-Hofu či další evropské příklady práce s urbanismem a veřejným prostorem. Nechybí ani pohled na modernistickou Brasílii nebo současné tendence zahradních měst.
Publikace nabízí odborný, ale srozumitelný pohled na město jako promyšlený celek – prostor, kde se architektura, zeleň a společenský život vzájemně ovlivňují. Ukazuje Ostrov jako místo, které dokáže vstoupit do dialogu s evropskými i světovými urbanistickými vizemi.
Doprovodný program
Sympozium zahájili představitelé města a kraje, slavnostní ráz podtrhl křest sborníku z předchozího ročníku. Významným momentem bylo otevření sympozia architektem a popularizátorem architektury Davidem Vávrou, jehož úvodní slovo nabídlo přesah k současnému stavu společnosti i vztahu k historickému odkazu.
Součástí programu byla komentovaná prohlídka ostrovského zahradního města a Domu kultury, která umožnila účastníkům vnímat probíraná témata přímo v terénu. Zájemci mohli navštívit také zámecké expozice věnované rodu Šliků a proměnám zámecké zahrady – tedy místům, kde se idea zahradního města symbolicky setkává s hlubší historií ostrovského panství.
Fotogalerie
Partneři a záštity
Sympozium se konalo pod místopředsedy Senátu parlamentu České republiky Jana Horníka a hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka.
Akce se uskutečnila za finanční podpory Karlovarského kraje a partnerů z veřejné i soukromé sféry.
