menu close

Z rozhodnutí rady a zastupitelstva města byl v kapli sv. Floriána zřízen památník obětem násilí na Ostrovsku. V centrálním pohledu je umístěn hlavní nápis a po stranách jsou desky s dalšími texty, které tvoří symbolickou křížovou cestu.  


Památce českých a německých obyvatel Ostrovska a všech, kteří zde trpěli z národnostních, rasových, politických nebo náboženských důvodů v průběhu dvacátého století.

V letech 1914 až 1918 padlo na frontách první světové války a zemřelo na následky zranění a válečných útrap 85 mužů z Ostrovska. Obyvatelstvo v zázemí prožilo válečná léta ve velikém nedostatku, trpělo epidemiemi a nemocemi z podvýživy.


Po okupaci pohraničních oblastí Československé republiky a jejich připojení k Velkoněmecké říši  opustili Ostrovsko v říjnu roku 1938 z národnostních a politických důvodů téměř všichni obyvatelé české národnosti.


V březnu roku 1939 byla v ostrovském zámku zřízena, jako první na našem území,  pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu, později změněná na výstrojní sklady SS s vězeňským pracovním komandem. V letech 1939 až 1945 prošlo táborem na osm set vězňů a mnoho z nich podlehlo následkům krutého zacházení.


V letech 1940 až 1943 byla na Ostrovsku zřízena řada pracovních táborů, v nichž byli vězněni váleční zajatci belgické, bulharské, francouzské, italské, polské a ruské národnosti a na nucené práce nasazení Češi, Poláci a Ukrajinci.


V posledním roce války žilo v Ostrově v neúnosných podmínkách  na 2500 německých uprchlíků ze Slezska a asi 500 evakuovaných dětí, které ve válečných událostech ztratily rodiče.


V letech 1940 až 1945 padlo a zahynulo na frontách druhé světové války a v zajetí 193 mužů z Ostrovska.


V květnu a červnu roku 1945 byl zatčen a týrán přesně neurčený počet německých obyvatel Ostrovska, dvě desítky z nich byly usmrceny či zahynuly sebevraždou. Podobný osud také postihl řadu obyvatel zařazených do nelegálního odsunu.


Ostrovsko do října roku 1946 musely opustit v rámci odsunu na dva tisíce obyvatel německé národnosti. Byli rozptýleni do 350 obcí a měst Německa a dalších zemí.


Od 1. března 1949 do 31. prosince 1962 prošlo komunistickými pracovními tábory Ostrovska  70 737 vězňů, z toho bylo 42 796 vězňů odsouzeno z politických důvodů státními soudy Československé republiky.  227 z nich zahynulo následkem krutého zacházení, pracovních úrazů a v důsledku těžké práce v uranových dolech. Někteří byli zastřelení na útěku.

© 2022 Město Ostrov