Následujte nás

Instagram #mestoostrov

Klášterní slavnosti a Panna Maria Věrná v době korony

Dnešní  klášterní slavnosti vznikly v roce 2009 za účelem podpory návštěvnosti nově zrekonstruovaného klášterního areálu. Jejich hlavní myšlenkou bylo uspořádat kulturní akci pro celé rodiny z Ostrova i okolí ve snaze nabídnout nejen tradiční zábavu, ale také trochu bývalé slávy skutečných mariánských slavností, jejichž historie sahá daleko do minulosti.

Květen je odedávna tzv. mariánský měsíc. V Ostrově je ústřední „postavou“ slavností, vedle samotného kláštera zasvěceného svátku Zvěstování Panny Marie, malá, pozdně gotická, milostná soška Panny Marie Věrné. Její historie začíná již rokem 1492, kdy neznámý severoněmecký autor vytvořil z lipového dřeva postavu Panny Marie s Ježíškem na rukou. Miska, kterou dítě drží v ruce je symbolem Světa, a tedy i budoucího Světovládce. Polychromovaná soška byla původně určena pro klášter benediktýnek v severoněmeckém Ebstorfu. V období reformace však byla s ostatními sochařskými díly uložena v sakristii kostela, kde ji roku 1644 spatřila při své návštěvě epstorfského kláštera vévodkyně Anna Magdalena Sasko-Lauenburská. Výraz Panny Marie ji natolik zaujal, že o sošku požádala a umístila ji v mariánském kostele v Büchenu. Odtud ji roku 1654 převezla do Ostrova-Schlackenwerthu a postavila v komnatě zámku.

Po smrti svého manžela, vévody Julia Heinricha Sasko-Lauenburského (1665), ji přenesla na oltář pohřební kaple sv. Anny. Po dokončení stavby klášterního kostela Zvěstování Panny Marie byla soška postavena na jeden z jeho oltářů, aby mohla být uctívána všemi obyvateli města.

Ostrov jako Mariánské poutní místo

Postupně přibývalo věřících, kteří jí přinášeli své prosby za zmírnění nouze a trápení. O tom, že zřejmě docházelo i k vyplnění mnoha z nich, svědčilo množství obětních tabulek a dalších darů. Jako dík za ochranu vojevůdce Ludwiga Wilhelma markraběte Bádenského a jeho vítězství v bitvách s Turky, dala markraběnka Sibylla Augusta, rozená princezna Sasko-Lauenburská, vybudovat  v klášterním kostele  bohatě zdobený záslibný oltář. Sem byla soška Panny Marie, které již byla připisována milost přímluv, roku 1693 přenesena. U tohoto oltáře se pak  konaly každodenní pobožnosti. V souvislosti s textem lauretánských litanií byla milostná soška nazvána „Pannou Marií Věrnou „(Marie Treu) a podle ní i celá kolej. Pomoc a útěchu zde hledalo stále více poutníků. Význam tohoto místa dokazuje i veliká slavnost, při níž byla soška 28. června 1750, za bohaté účasti věřících i duchovních, přenesena na hlavní oltář klášterního kostela. Do ostrova se konala řada procesí. Milostná soška, jak uvádí dobový záznam, „byla pilně a zbožně uctívána“, také po odchodu piaristů, kdy v roce 1896 celý areál získal řád Sester křesťanské lásky. Zejména pak za tragických okolností, jakými byla mohutná krupobití (1854,1855) či ničivý požár města (1866).

Svátek Panny Marie Věrné v Ostrově

Svátek Panny Marie Věrné byl v klášterním kostele od roku 1924 každoročně slaven v poslední květnové neděli.

Tehdejší městský tajemník a kronikář města, Alfred Wolf, na tuto událost vzpomíná: „Tato slavnost byla zavedena k 250. výročí milostné sochy a každoročně přicházelo v ten den do Ostrova mnoho poutníků. V prvních dvou letech byl přítomen i světící biskup Dr. Frind, který pro nával věřících nemohl k oltáři téměř projít. Klášterní kostel je vždycky krásně vyzdoben, na jeho budovách vlají prapory (žluto-bílé a modro-bílé). V šest hodin ráno ohlašují slavnost rány z moždířů a sbor trubačů na kopci nad klášterem  dává zaznít několika duchovním skladbám. V deset hodin následuje slavná mše, které se zúčastní šest až osm kněží. Odpoledne o čtvrté hodině kráčí pak procesí se soškou Panny Marie k lurdské jeskyni v klášterní zahradě. Na chodbě konventu si každý může prohlédnout výstavu z prací chovanek klášterní školy.“ Tyto slavnosti zřejmě trvaly ještě i v době války a utrpení.

Panna Maria Věrná pomáhá i dnes

Milostná soška Panny Marie Věrné unikla zkáze, na rozdíl od klášterního areálu, zásluhou tehdejšího duchovního správce farnosti P. ThDr Josefa Nováka. Ten správně odhadl vývoj situace a zkáze, a tajně pod kněžským rouchem sošku vynesl z klášterního kostela a umístil na hlavní oltář farního kostela sv. Michaela. Zde nad námi dlí dodnes. Malá gotická soška nikdy zcela neupadla do zapomnění. I nadále je uchovávaná s úctou a vzpomínkou na slavnou poutní tradici. Sice jenom v úzkém kruhu farníků, ale možná právě díky tomu stále s hlubokou vděčností před Božím dílem a ochranou. Úcta a poutní tradice k ní se rozvinuly i ve farním kostele. V roce 2007 byl farní kostel díky tomu povýšen na poutní svatyni a jeho zasvěcení (patrocinium) bylo  rozšířeno na kostel sv. Michaela archanděla a Panny Marie Věrné.

Propojení s klášterem ale nikdy neskončilo. Dnešní snaha o obnovení poutní tradice vycházející z upřímné úcty k Panně Marii dává i znovu opravenému areálu kláštera jiskru významného posvátného místa. Právem se na tento areál vztahuje označení Posvátný okrsek. Právě spojení historické poutní tradice a živé úcty k té, která i dnes je v očích mnoha lidí stále Věrnou přímluvkyní ctěna a vyhledávaná různými poutníky se klášterní areál stává o to význačnější.  A i když v letošním roce pouť a klášterní slavnosti navenek neproběhnou, naše úcta k ní ještě více pookřeje. Protože, kdy jindy, než právě v čase, když se cítíme ohroženi, můžeme prožívat naději a jistotu její ochrany a záštity. Panno Marie Věrná ostrovská, oroduj za nás!

Modlitba k Panně Marii Věrné

Maria Věrná, buď se mnou stále, nedej mi život můj zmařit,
až budu umírat, dovol mi dále Tvou svatou věrnost zažít.

Ty víš, že Ti hned po Bohu chci srdce zasvěcovat
a Tebe, Matko, až ku hrobu, vždy věrně milovat.

Veď duši mou a tělo mé i tou poslední mukou,
vždyť jsou už dávno svěřené do Tvých mateřských rukou.

Žiji a věrně následuji Tvé víry a lásky pramen.
Kéž Tě srdce naše ctí, o, Matko Věrná – Amen.

Kolektiv autorů: Mgr. Zdenky Čepelákové, P. Mgr. Marek Hric a Ing. Marek Poledníček s použitím  dobových tiskovin, publikace A. Wolfa „Světské, církevní a jiné svátky a lidové zvyky v Ostrově v letech 1900-1930“ a publikace „Významné ženy Ostrova“(2018).