Ostrovský zámek se může pyšnit bohatou historií, kterou významnou měrou ovlivnily šlechtické rody, jež zde po staletí působily.
Někteří příslušníci těchto rodů proslavili Ostrov (Schlackenwerth) nejen v českých zemích, ale i v Evropě, o čemž se budou moci přesvědčit účastníci VI. mezinárodního historického sympozia „Ostrov v Evropě, Evropa v Ostrově“, které zde proběhne koncem září.
Z původního vybavení zámku se téměř nic nezachovalo. Po roce 1918 byl majetek Habsburků zestátněn. Na Štědrý večer roku 1944 zámek vyhořel a tak byly zničeny poslední zbytky jeho mobiliáře. Později sloužil jako úřadovna, sídlo vojenské posádky nebo ubytovna Jáchymovských dolů, n. p. a nakonec také jako sídlo střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické. Proto zde po rekonstrukci zámku a vzniku městského úřadu nemohli návštěvníci obdivovat např. portréty majitelů ostrovského panství, jak je to obvyklé na jiných zámcích. Z toho důvodu se město Ostrov rozhodlo nechat udělat kopie obrazů, jejichž originály se nacházejí na státních zámcích v České republice, ale i v zahraničí – v Německu (Státní zámky a zahrady Bádensko-Württembersko), v Rakousku a ve Švédsku.
V kanceláři místostarosty je možné vidět obrazy Jáchyma Ondřeje Šlika, hraběte z Pasounu, významného ostrovského rodáka a vůdce stavovského povstání popraveného na Staroměstském náměstí 21. června 1621, jeho druhé manželky a dcery. Jeho rodiče Julia Šlika a Annu Marii Ungnad von Suneck lze spatřit ve výstavních prostorách zámku. V kanceláři starosty přibyly nedávno obrazy Franzisky Sibylly Augusty, princezny sasko-lauenburské, markraběnky bádenské a jejího chotě Ludwiga Wilhelma, markraběte bádenského, kteří zanechali v Ostrově dědictví v podobě významných barokních památek jako je např. Palác princů (Bádenský zámek) nebo Einsiedelnská kaple. Po smrti jejich syna Augusta Georga Simperta bylo ostrovské panství pronajato Schwarzenbergům a později se ocitlo ve správě královské komory, než jej v roce 1808 získal Ferdinand III., velkovévoda toskánský z vedlejší linie habsbursko-lotrinského rodu. Jeho portrét je další novinkou v kanceláři starosty města.
Zasedací síň rady města zdobí portréty Leopolda II. Toskánského, který byl po téměř tři volební období starostou města Ostrov, jeho první manželky Marie Anny Saské a jejich dcery Augusty Ferdinandy. Najdeme zde rovněž portrét druhé manželky Marie Antonie, která po smrti manžela opustila Ostrov a dožila v rakouském Gmundenu na břehu Travenského jezera. Nacházejí se zde i portréty jejich synů – Ferdinanda IV., majitele ostrovského panství, který se zapsal do historie zámku velkorysou přestavbou v 70. letech 19. stol. dle plánů stavitele Damiana Klemma, rovněž arcivévody Karla Salvátora, jež se proslavil svou vojenskou kariérou a vynálezy vojenských zbraní (např. zbraně Salvator-Dormus). Posledním obrazem je Anna Marie Franziska, princezna sasko-lauenburská v dětském věku, která byla později podruhé provdána za Gastona III. de Medici, velkovévodu toskánského, po jehož smrti získal Toskánské velkovévodství František Štěpán Lotrinský, manžel královny Marie Terezie. Obrazy Augusty Ferdinandy a Franzisky Sibylly Augusty zdobí také kancelář místostarostky města.
Obrazy umístěné v reprezentačních prostorách zámku lze vidět v rámci Dnů otevřených dveří během Dnů evropského dědictví (EHD). Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Mgr. Miluše Kobesová, kurátorka sbírek města Ostrov
Zuzana Železná, referentka odboru kanceláře starosty a vnitřní správy, MěÚ Ostrov
