Vítejte v projektu Znovuoživené Krušnohoří! Zde se dozvíte obecné informace o jednotlivých šesti pointech – postavách, stavbách, místech. Po přečtení budete plně připraveni na prohlídku.
1 | Štěpán Šlik (*1487, † 1526)
Štěpán Šlik (Stephan Schlik) se řadí k nejvýznamnějším rodákům města Ostrova. Narodil se na Štědrý den roku 1487 na ostrovském zámku Alžbětě z Gutštejna a Kašparu Schlikovi (II.). Už narození na Štědrý den předznamenává, že to bude dítě Štěstěny.
Po smrti svého otce Kašpara (II.) roku 1516 převzal správu ostrovského panství. V této době je již rod Šliků na vzestupu, neboť roku 1516 objevili prospektoři na šlikovských statcích bohatá ložiska stříbrné rudy. K prvnímu nálezu stříbronosné žíly došlo již roku 1512, ale s intenzivní těžbou se začalo až roku 1516. Štěpán Šllik vzápětí založil město Jáchymov, kde se začaly razit v roce 1520 stříbrné tolary o váze 27,20 gramů čistého stříbra. Za deset let jeho vlády se z údolí pojmenovanému po sv. Jáchymu – Joachimsthal – Jáchymov, stalo dočasně po Praze druhé největší město Českého království.
2 | NEPTUN – Pohledová ZEĎ
Původní stěna vyhořelého šlikovského zámku s přilehlou hradební zdí byla upravena na konci 17. století bádenským dvorním stavitelem italského původu Domenicem Egidio Rossim. Stěna dotvářela architektonickou kulisu celého zámeckého areálu. Z vnitřní strany města se v přízemí nacházely konírny. Do zámecké zahrady byla fasáda bohatě architektonicky členěna se sochařskou výzdobou na vrcholu atiky. Pozoruhodný je motiv vodních fontán na hlavicích pilastrů, který připomíná vodní díla, jichž bylo tehdy v zahradě nespočet. Po stranách byla zeď ukončena převýšenými věžicemi. Z pod severní věžice vytékala po kaskádách voda z mlýnského kanálu. Podle velké sochy Neptuna se vežice nazývala „Věž velkého muže“. Pohledová zeď díky svému řešení fasády jako zámecké budovy opticky prodlužovala a výrazně monumentalizovala zahradní průčelí Lauenburského zámku.
3 | Palác princů
Palác princů je součástí komplexu Ostrovského zámku a nepřehlédnutelnou dominantou Zámeckého parku. Původně trojkřídlá budova byla postavena v letech 1693 – 1696 dvorním stavitelem Johanem Sockhem v prostoru staršího hospodářského dvorce, zvaného Bílý dvůr. Architektonické ztvárnění fasád objektu se třemi křídly a třemi o patro vyššími čtverhrannými věžicemi, umístěnými na jeho nárožích, bylo přizpůsobeno architektonickému pojetí pohledové zdi. V objektu jsou zachovány valené klenby nad místnostmi v přízemí. Na nádvoří stojí zachovaná kamenná mísa fontány z druhé poloviny 17. století, poslední pozůstatek z bohaté výzdoby zámecké zahrady. Dnes je Palác princů sídlem Městské knihovny Ostrov. Je zde umístěn archiv, kronika města a zázemí pro badatelskou činnost. Součástí areálu je také prosklená Oranžerie Václava Havla, jejíž prosluněný prostor je využíván k prezentačním účelům, výstavám a koncertům.
4 | Zámecká zahrada
Zámecký park je součástí komplexu ostrovského zámku a Paláce princů. Rozkládá se na obou stranách jáchymovského potoka a zejména v letním období vybízí k příjemným procházkám i relaxaci. V minulosti bývala zámecká zahrada úchvatným uměleckým dílem, které bylo nazýváno „Osmým divem světa“.
Zámeckou zahradu založil v roce 1625 Julius Jindřich, vévoda Sasko – Lauenburský, tehdejší majitel ostrovského panství. V její úpravě se prolínaly prvky renesančních, manýristických a raně barokních italských zahrad s hojným využitím vodního živlu v podobě vodotrysků a vodních ploch s bohatou sochařskou výzdobou. Barokní výstavba zahrady vyvrcholila v letech 1690 – 1715, kdy byl majitelem ostrovského panství Ludwig Wilhelm, markrabě Bádenský. Poslední etapa zahrady nastala od konce 18. století, kdy se formální zahrada pozvolně přeměnila na přírodně krajinářský park. Většina staveb v parku byla odstraněna, vodní partie byly zcela opuštěny a umělecká výzdoba byla odprodávána a ničena. V přibližné podobě z druhé poloviny 19. století se park zachoval dodnes. Současný stav zámeckého parku lze s trochou nadsázky nazvat pátou etapou úprav. Prostor kolem letohrádku se blíží původní podobě zámecké zahrady. V prostoru u jižního průčelí Paláce princů vznikly repliky dvou původních bazénků.
5 | Posvátný okrsek – klášterní areál v Ostrově
Posvátný okrsek se nachází na západním okraji historického jádra Ostrova v sousedství slavného Zámeckého parku (nazývaného kdysi Osmým divem světa). Jeho návštěvu by si neměl ujít žádný milovník barokní architektury.
Historie klášterního areálu sahá do roku 1644, kdy byl položen základní kámen k první stavbě –pohřební kapli sv. Anny jako rodinné hrobky vévodů sasko-lauenburských a markrabat bádenských. Postupně zde vyrůstaly další stavby – kostel zvěstování Panny Marie, kaple sv. Floriána, kaple Panny Marie Einsiedelnské.
Od padesátých let 20. století sídlil v areálu vojenský útvar, za jehož trvání barokní stavby zchátraly a byly téměř zničeny. Rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu v letech 2001 – 2007 začala psát novou historii kláštera. Téměř z trosek byly obnoveny památky a vdechnut jim byl nový život, a to do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku.
6 | Leopold II. Toskánský (*1797, †1870)
Rakouský arcivévoda a toskánský vévoda pocházející z vedlejší linie Habsbursko- Lotrinské dynastie, syn velkovévody Ferdinanda III. Velkovévodou se stal ve svých 27 letech, po předčasné smrti Ferdinanda III. Zajímal se o půdu a o její zlepšování, podporoval stavby silnic a přispěl ke zlepšení hospodářsko-sociální úrovně v zemi. Byl velkým odpůrcem liberalismu, přesto však musel postoupit několika ústupkům v podobě svobodného tisku, povolení občanské gardy nebo zavedení ústavy v parlamentu. Leopold II. se z Toskánska, kdy byl roku 1859 svržen lidovou revolucí, uchýlil se svou ženou a mladšími dětmi na zámek v Ostrově, kde celá 60. léta 19. století pobýval a dokonce se zapojil i do místní samosprávy jako velmi oblíbený a trojnásobný starosta.
