Meč kata Mydláře připomíná popravu 27 českých pánů v expozici “Šlikové na ostrovském panství – bohatství a moc”

Rok 1621 – výročí popravy 27 českých pánů si připomínají po celé republice zejména v místech, kde popravení žili a vlastnili nemovitost. Turistům se tak nabízí zajímavá místa a výlety spojené s tímto rokem a událostí. Ostrov nezůstává pozadu. Však také prvním z popravených této známé exekuce byl nejbohatší šlechtic z celé plejády a to Jáchym Ondřej Šlik. Expozice v podkroví zámku nabízí zajímavosti nejen z této doby, ale zejména z doby, kdy ostrovské panství příslušelo bohatému rodu Šliků.

Šlikovská mincovní kazeta je prohlášena za národní kulturní památku, neboť se jedná o dílo evropského významu s vysokou uměleckou hodnotou.

Krušnohorský skvost pochází z let 1680-1690 a je osazený 44 šlikovskými tolary a medailemi vyraženými v jáchymovské, plánské, hornoslavkovské a pražské mincovně. Její rozměry jsou 44 krát 31 krát 23 centimetrů a její hmotnost činí 5 721 gramů. „Kazeta je dílem augsburského stříbrníka a šperkaře Johanna Andrease Thelota. Nechal ji pravděpodobně vyrobit Leopold Antonín Josef Šlik, který byl císařským generálním válečným komisařem, vyslancem, polním maršálem a nejvyšším kancléřem Českého království v době války o dědictví španělské. Zajímavostí je, že jako šperkovnice nikdy nesloužila, ani vnitřek k tomu nemá uzpůsobený. Majitelé v ní ukládali vzácné listinné rodinné dokumenty.

Expozice ukazuje Mydlářův katovský meč, Svatební pohár Jáchyma Ondřeje Šlika, soubor jáchymovských tolarů, portréty rodu ostrovské šlikovské větve či slavnou listinu – přestřižený Majestát císaře Rudolfa II., který deklaroval náboženskou svobodu z roku 1609.

Rudolfův majestát je zásadní listina, která v roce vydání 1609 (době před třicetiletou válkou) garantovala pro Čechy náboženskou svobodu, a to pro všechny vrstvy obyvatelstva. Doba Rudolfa II. byla nesmírně tolerantní dobou a v té době nebyl nikdo omezován v praktikování náboženské víry. Na rozdíl např. od Německa, kde se příslušnost ke katolíkům či protestantům řídila tím, zda byl vládce katolík či protestant. Dokument ale dlouho neplatil, po bitvě na Bílé hoře se jediným možným vyznáním stalo katolictví a majestát byl císařem Ferdinandem II. přestřižen, pečeť spálena a tím bylo deklarováno jeho zrušení.

Přijďte se podívat, protože je opravdu na co se těšit a co obdivovat!

Dita Poledníčková
manažer cestovního ruchu